Hlavním společným znakem zahřívaných tabákových výrobků je skutečnost, že tabák pomocí bateriového topného systému zahřívají místo aby jej spalovaly. Tabák se zahřeje na nižší teplotu než hořící cigareta, čímž vznikne aerosol, který uživatel vdechne. Tyto výrobky obsahují mimo jiné nikotin, který je návykový.

Hlavní rozdíly mezi cigaretami, zahřívanými tabákovými výrobky a elektronickými cigaretami:

Cigareta se skládá především z tabákových listů zabalených v cigaretovém papíru. Může také obsahovat filtr, chemické přísady nebo jiné složky. Uživatel zapálí špičku cigarety, aby tabák spálil, a vdechne kouř nezapáleným koncem. Zahřívaný tabákový výrobek se skládá ze zdroje ohřevu a tabáku. Tabák může být zabalen do papíru, což z něj činí druh cigarety. Tabák se však zahřeje na nižší teplotu než hořící cigareta, čímž vznikne aerosol, který uživatel vdechne.

Historie zahřívaných tabákových výrobků sahá do 60. let 20. století, kdy tabákové společnosti vyvinuly alternativní tabákové výrobky s cílem rozšířit trh s cigaretami.[6] Zahřívané tabákové výrobky se poprvé objevily na trhu v roce 1988, nebyly však komerčně úspěšné. Později došlo ke globálnímu poklesu spotřeby tabáku, který, pokud by pokračoval, měl by negativní dopad na zisky tabákového průmyslu. Tento pokles vedl odvětví k tomu, že vynalezlo a uvedlo na trh nové výrobky, například zahřívané tabákové výrobky. Tyto výrobky zavedly velké tabákové společnosti. Zavedení nejnovější generace zahřívaných tabákových výrobků se zdá být poslední kapitolou desítky let staré strategie tabákového průmyslu, který pracuje na vytvoření partnerství s vládami a obhájci zdraví, a prezentuje tyto výrobky s údajně „sníženou škodlivostí“ jako možnost řešení tabákové epidemie.